Unicorn series, kapitola 1.

13. listopadu 2010 v 18:42 | Emik |  Texty
Byl vznesen požadavek, abych to sem kopla...
Takže tady to je ;)
O:)
Jsem zlá, takže zatím první kapitola a zítra další xD
Někde ten překlad a formulace není úplně ideální, ale to se nějak přežije xD ^^'

Unicorn series, kapitola 1.

Nebylo to tak, že by žárlil.
Doopravdy nežárlil. Amerika nemůže žárlit na ostatní země, zvlášť když, přece jenom, Amerika má všechno. Aspoň podle něj.
Má území. Má technologii. Má hamburgery, což je... Ta nejlepší věc ze všech - hamburgry jsou božské. Podivná pití taky!
Ale hamburgry nejvíc.
Takže Amerika nemůže žárlit.
"Ah, nesnaž se ze mě vytáhnout kostky cukru, tentorkát se ti to nepovede!"
Nežárlil.
No a co, že Anglie měl imaginární přítele se kterými se smál, zatímco pokaždé když, se podívá na Ameriku, bude v jeho očích zklamané a otrávené cukání?
"Jasně, jasně, pojďme se projít po okolí až se vrátím!"
No a co, že na něj Anglie shlížel svrchu, protože on jeho přátele neviděl?
Byly to imaginární bytosti, ne opravdové, a Anglie byl prostě mimo - míň než Rusko, samozřejmě, ale pořád mimo... vymyšlené bytosti jako jednorožci nebo víly či gnomové nebyli skuteční, a namlouvání si že jsou, že mluví a starají se o vás je...
Šílený.
Anglie byl nejspíš šílený, jo - Amerika o tom neměl žádné pochybnosti.
Jednorožci - bílí s rohem a hlubokýma očima, o nichž mýty tvrdí, že se přiblíží jen k pannám (Důsledek téhle myšlenky probleskl Alfredovou myslí, zpomalil, otočil se a praštil ho znovu, ale on o tomhle nebude přemýšlet), víly s jejich motýlími či mušími křídly a silou nechat rozkvést květiny, gnomové a hromada dalších vymyšlených bytostí, které Ameriku napadly...
Ne že by o nich začal číst.
Zvlášť ne o jednorožcích, jež měl Anglie podle všeho nejradši.
Ne že by se snažil Anglii trochu víc pochopit a vidět, jestli po jeho boku doopravdy jsou kreatury.
Zvlášť jednorožci.
Anglie byl šílený a to bylo to - takhle to bude snazší, Amerika nebude mít žádné problémy se dostat na jeho území, když druhý muž byl zaneprázdněný pochechtáváním se s neviditelnými.. ne, nebyli neviditelní, byli neexistující!
Tak... tak...
Nezíral na různá prázdná místa kolem Anglie, doufajíc že když bude i nadále popírat jejich existenci, tak ty bytosti zemřou. Nebyl smutný kvůli tomu, že Anglie se na něj takhle nikdy neusmál. Pouze se cítil nadřazeně, protože národ, který ho vychoval byl praštěný a mimo.
"Tady, tady" Anglie zacukroval na prázdný vzduch, poplácávajíc něco ve výši jeho boků, usmívajíc se vřelým, přímo roztomilým (ne, ne roztomilým, Amerika zcela určitě nepoužil slovo roztomilý) úsměvem, díky kterému chtěl Amerika jít přímo k němu a-
Amerika se s zavrčením otočil a zmizel za rohem, otrávený z pozorování.
V jeho pokoji na něj čekala kniha o kouzelných tvorech a on ji potřeboval dočíst a potom si dát kus hamburgeru.
Neexistující nebo ne, byli to prostě nepřátelé a budou muset pryč.
Přece jenom, on byl Hrdina.
… a ne, Anglie určitě nebyl dáma v potížích. Už vůbec ne roztomilá. Opravdu ne. Nepředstavoval si ho oblečeného jako jednu z těch princezen čekajících na jejího...
Ne, opravdu ne.
A neznamenalo to ani to, že Anglie byl panic.
Zasraní jednorožci. Je to všechno jejich vina.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lillit Lillit | E-mail | Web | 13. listopadu 2010 v 19:20 | Reagovat

"Anglie byl prostě mimo - míň než Rusko, samozřejmě, ale pořád mimo..." -tahle věta mě zabila xDDDD

2 Emik Emik | Web | 13. listopadu 2010 v 19:52 | Reagovat

[1]: xD V ájině to znělo ještě líp, to mi věř xD

3 AniZu ☆ AniZu ☆ | Web | 14. listopadu 2010 v 17:42 | Reagovat

boooží! děkuju :*
to ti musim nějak oplatit ;-)

4 Emik Emik | Web | 14. listopadu 2010 v 19:14 | Reagovat

[3]: Nemáš zač xD
Když na tom trváš, tak můžeš třeba tím, že mi svěříš svůj skype/icq, jestli máš xDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama