8"D

1. dubna 2012 v 14:59 | Ayuke |  ME!
Co jsem to vlastně chtěla rozebírat? Jo, no jo.
Nazdar! Zase jsem sem... no, fakt hodně dlouhou dobu nezaskočila, že? Docela mě překvapilo, že mi ten blog mezitim nesmazali. (Což by nebylo zas tak na škodu, protože tu je hrozně moc volovin.
Přemýšlím o přestěhování se na novej blog :3 Nevim proč... Ale jsem líná, možná se na to vykašlu.

Proč se zase ozývám? Jedna nejmenovaná osoba mi dneska vykládala o psaní článku na blog a já mám psát hromadu věcí a nechce se mi ani do jedný, tak jsem se rozhodla odreagovat takhle.
Omlouvám se vám všem (Shizumi, Kadet, ...), že už hodně dlouho nekomentuju, protože jak jsem přestala chodit na vlastní blog, jaksi jsem zapomněla navštěvovat i ty ostatní. ^^; Hned po tomhle to napravím.

 

Napříč Evropou a zase zpět

11. října 2011 v 10:11 | Ayume |  ME!
.. Dobře, ten nadpis možná může znít dramatičtěji, než to ve skutečnosti bylo.
Napříč Evropou ve skutečnosti znamená školní zájezed, na kterej jsme se poctivě těšili už od zimy, a kterej se teda konečně uskutečnil ve dvech 2.-8.10.2011.
Jednalo se o cestu Rakousko - (cesta do hotelu v Německu a zpět) Švýcarsko - Francie - Monako (a zpáteční cestu přes Itálii).

Navzdory tomu, že jsme první noc vůbec nespaly (já, Yuki, Terka; ano, jelo se v noci, abychom byli ráno v Salzburgu), tak jsme v průběhu celodenního pobíhání po Sazburgu nezdechly. A ani se nám netočila hlava.
Salzburg.. =w= Nejkrásnější město, co znám. Zůstala bych tam mnohem dýl!
Tam proběhla naše první konfrontace s cizojazyčným Mekáčem a živejma sochama (Holy shit, ten chlap levitoval!). A pokecaly jsme si s Japoncema! I japonsky! Bylo jich tam jak nasrato! Mávali na nás z okna Mozartova domu, my jim mávaly zpátky.., a pak jsme se potkali vevnitř XD.
Nebudu se o Salzburgu moc vypisovat, protože jsem schopna vydat jenom salvu áchání a podložit ji hromadou fotek. Teda, na fotky možná ještě dojde.

Jak už bylo řečeno, odjížděli jsme v rannej večer, protože jsme museli ujet 300km na ubytovnu v Německu (taky to nechápu). Ale bylo to cool. Na to, jak nás strašili, jak to tam bude hrozný, že nemáme čekat žádnej luxus.. Dobře, luxus to nebyl, ale pokoj byl po čtyřech místo po třech, takže jsme tam zakempily ve stejným složení, ve kterým jsme běhaly po Salzburgu.
Když nevíš coby... Umyj si vlasy v umyvadle! Následuj příkladu Terky (která musela být nadšená, když jsme si ji pořád fotily) a Ayu v bojových podmínkách na Lipně.
My ostatní měly to štěstí, že jsme si okamžitě uvědomily, že náš pokoj je hned naproti sprchám.. a zabraly jsme vztekajícím se dámám starších ročníků koupelnu.
Kol a kolem - bylo to lepší, než na F1. I přes tu tyčku, díky který se skoro nedalo vylízt ani slízt z tý dvoupatrovky. Kdybych měla počítat jenom snídani, hned bych měnila za F1-čky. Chápejte, ty byly taky nehorázně cool, ale v Německu měli lepší kakao a člověk si mohl vybrat mezi sladkou a slanou snídaní.

Druhej den jsme teda jeli do Švýcarska. Ale nějaký zlovolný a hodně oranžový Mrkve zřejmě zrovna poskakovaly po vypínačích Matrixu, protože jsme místo plánovaný 3-hodinový cesty uvízli v zácpě na 6 hodin.
Výsledek - asi jenom 50 minut strávených v Bernu a z toho jenom půhodinovej rozchod. Ze kterýho jsme půlku času hledaly záchod a koumaly, jak to funguje, 10 minut jsme strávily u pohlednic (a stejně mám jenom dvě, protože jsem se bála, že nebudu mít dost franků na čokoládu Q.q A ještě jsem jednu z nich posílala do Francie! Nejvíc mě naštvalo, že ve finále mi zbyly ještě 4 franky, protože nám vrátili peníze, co jsme dali na vstupný. Že do 16-ti se neplatí.) a zbytek pobíháním a focení budov (a vlajek. Kamkoli se šlo, Ayu fotila vlajky).

Exkurze v čokoládovně nebyla nudná, jak jsme si mysleli. Vykopli nás do místnosti, kde nám hlas anglicky (nemuseli jsme poslouchat francouskou anglinu, yattá) povykládal o minulosti atd. .. Ono by to i bylo nudný, kdyby jedna místnost nepředstavovala loď a hned v další nebyli Filip II. s Alžbětou! :O
No.. a jak jsme si plánovaly, že jim sníme všechnu čokoládu.. Hm. Dostaly jsme se do půlky ochutnávacího stolu a bylo nám tak nehorázně blbě, že jsme to vzdaly a zdrhly. Čokoládu jsme nemohly vidět další.. dva dny? Francouzský kakao se nedá počítat jako čokoláda; bylo to umělý a hnusný.

Hned po čokoládovně jsme vyrazili na ubytování do Francie. Na první F1. Museli jsme tam být do jistý hodiny noční, aby nás tam pustili, takže jsme nestihli Ženevu Q.q.
Vlezem do naší první F1. První reakce byla něco ve smyslu "To je malý!" a druhá "Beztak nám to za chvíli přijde větší, jak ta chatka a školním výletě." To byla pravda.
Dovolte mi popsat vybavení běžný F1.
Když to vezmu od okna, je tam.. ano, okno, s haluzným otevíráním. Nalevo je hranatý pidi umyvadlo, vedle kterýho je zásuvka a držátko s dvěma ručníkama (naše hrníčky tudíž nemuselo sdílet stejnej ručník jak my. Napravo od okna je televize s další zásuvkou a divnejma čudlíkama, který jsme nezkoušely. Jo, a patří k tomu ovladač s tlačítkem "TNT". Pod telkou je pidi stolek s jednou židlí. Asi půl metru od okna je horní postel, která si stojí nad manželskou postelí.
A tam...
... jedna přikrývka pro dva lidi.
Jo, to bylo šokující. Po nadávání na Francouze, co tím sakra sledujou a co se jim v hlavě podělalo.. a jedný noci strávený pod jednou peřinou (která byla velká přes celou postel, naštěstí) se zjistilo, že se tak dá spát, aniž bychom se musely k sobě tulit nebo tak něco.
Pobyty v F1-čkách byly vtipný. Strávili jsme v nich celkem 3 noci, ovšem - každá byla v jiný F1.
Každej večer jsme si udělaly hrníčkovou polívku (bůh žehnej Anči, která měla konvici), snědly nějaký ty sušenky, vždycky k nám někdo přišel a dlouho jsme se vykecávali. Lucka u nás dokonce druhej den přespala XD.

Následovnej den jsme vyrazili na Pont du Gard. Tam je to nádherný a ten most je naprosto úžasnej =w=.
Avignon je taky hezkej. Ty hradby jsou úžasný. Ale na nedokončenej most jsme nešli, protože se tam vybíralo vstupný. Na Avignonským náměstí jsme taky viděly další živý sochy. Poslední ten den i za celej zájezd nás potkala v Marseille. Byl to chlap, natřenej na bronz, kolem kterýho když jsme prošli, vyskočil, začal pobíhat kolem a bzučet.
No, Marseille bylo největší zklamání. Jednak jsme nejdřív byli donuceni šplhat na vzdálenej a strmej kopec k nějakýmu záku, kterej byl beztak zavřenej, a před kterým učitelky ještě půl hodiny postávaly, takže jsme nestihli dojít dolů před zavírací dobou všech obchodů, což bylo v 19.00.
Ještě to tam bylo plný hoven! Fakt, na každým rohu. Bylo jich tam tak moc, že jsme jim složily hymnu. (Včera jsem viděla hvno, a hovno vidělo mě! Včera jsem viděla hpvno, ono mrklo na mě.) Hodně hymen. Hrozně moc variací, ale pamatuju si jenom tohle.

Další den jsme zkejsli v Marinelandu. Pak jsme jeli do Cannes. Jenže nás vyplivli na předměstí nějakých 5 kiláků od centra, a když jsme to konečně zjistily a vzdaly to, protože v tý hodině a půl jsme tam neměly šanci dojít... Řekněme, že nás učitelka sprdla, kam sakra lezem, a že nakonec se bude odjíždět už za pět minut. Fail.
Naštěstí jsem pak jeli i na pobřeží. Až tam jsem se dozvěděla, že Cannes je nějaký slavný město, kde se koná filmovej festival a sjíždí se tam hvězdy o.O. To vysvětlovalo i ty předražený ochody typu Gucci všude kolem. Záchod jsme hledaly marně. A Johnyho Deppa taky tak. Našly jsme jenom takovou tu placatou obrázkovitou věc Jacka Sparrowa, jak mejvaj v Zoo (ale většinou zvířat), jak to má vyřízlej obličej, takže tam strčíte vlastní a fotíte se. Dál tam byli Charlieho andílci a Jedi. A kolem silnice před molem měli dokonalý bonbony s vlajkama států.
No jo, skončily jsme v moři a na molu. Po osmi letech jsem byla v moři!

Poslední den byl v Monaku. Šli jsme se podívat na výměnu stráží u paláce (tam jsme v suvenýrech viděly Eiffelovku napatlanou v barvách americký vlajky o.o), pak se šlo do oceánografickýho muzea a kouknout se na casino. Minte Carlo je zajímavý, mají hezký budovy a čistou pláž s čistým mořem, ovšem, mají tam na normálního smrtelníka předraženej i Mekáč. Protože se nám nechtělo lízt nikam daleko do uliček s obchodama, šly jsme jenom do nákupního centra, ze kterýho jsme zas rychle vystřelily (protože tam lidi chodili ve fraku). Takže jsme víc jak 3 hodiny rozchodu strávily na pláži, molu a šutrech u něj.
Na cestě zpátky jsme se taky zrovna nevyspali.. A noční Vídní už jsme taky nejeli. Ani denní - prosvištěli jsme to na silnici vedle. Alespoň konečně můžu říct, že patřím k Čechům, kteří už byli v Itálii! Pokud se ta cesta přes ni a zastávka na italský benzínce (kde měli nápis "servito") počítá XD.

Za ty dny ve Francii a francouzsky mluvícím Monaku jsem si tak navykla, že mi všichni říkaj "Bonjour" a já jim odpovídám stejně, že když jsme v sobotu stavěli na rakouský benzince a výběrčí mě pozdravil s "Guten Morgen", zaskočilo mě to tak, že jse mu málem zas odpověděla "bonjour" o_o. Žabožroutština je nakažlivá, když je člověk donucenej ji poslouchat, přestože na prodavače mluví anglicky, a když ho k tomu dovlečou na přednášku o cvičení lachtanů (ale rozuměla jsem několika slovům!).

No, tohle by bylo. Teď se válím doma s bolestí břicha a rozhodla jsem se, že konečně něčím řpispěju na blog. Neplánovala jsem ten článek tak dlouhej, ale stalo se. XD

Blahoslavené hodiny tělocviku

20. září 2011 v 17:25 | Ayume |  ME!
"Ale paní učitelko, dyť je kosa! A prší!"
"Nevadí, děvčata, nejste z cukru!"
.... řekla učitelka ctíc červeným oblečením svoje příjmení a za všeobecnýho hučení jsme vyrazily na venkovní stadion zaběhnout si osmistovku.
To víte, že poprchávalo ještě než jsme se na stadion vydaly a víc se rozechcalo, jakmile jsme stadion opustily, zatímco mezitím bylo vlhko, mrholilo a byla kurevská zima.
Ale tak, proč ne, že, alespoň budeme nemocní, hodíme to na soudružku učitelku a budem se pěkně v pohodlíčku a teplíčku válet doma. A vono nic. Nejenže jsem zdechla, ale promrzla a zmokla a NIC. Zrada. Maximálně mi tak teče z nosu ještě o trochu intenzivnějc.

Já vím, že v psoledních třech článcích je hlavní postavou naše všemi bezmezně milovaná a oblíbená prof. tělocviku a SV, ale tohle se prostě nedá..

Krom toho se tenhle školní rok tváří, že budu vynikat v jazycích, ale propadnu z matiky a fyziky. Nejspíš i chemie. o.O

Jsem kvartán už 20 dní, ale pořád si na to nějak nemůžu zvyknout. Pořád mám tendence si myslet, že jsem ještě tercián. Ale když vidím libovolnýho primána, tak si svoji příslušnost ke kvartetu uvědomuju až moc dobře. Je sranda ty prcky pozorovat, hlavně když jdou do školy.
Vchodový dveře naší školy - na přední fasádě jsou tři obří, těžký, dřevěný dveře s nefunkčníma klikama. Daj se otevřít jenom ty prostřední dveře, a to pouhým zatlačením. Za něma jsou další dveře, který jsou na čip.
Primán jde ráno do školy. Vezme za kliku obřích dveří a snaží se za ni otevřít, jenom mírně tlačíc do těch sakra těžkých dveří. Jsem zvědavá, kdy jim dojde, že takhle to nepůjde.
Takže když před náma vchází do dveří nějakej primán, automaticky chytáme výtlem a zatlačíme do dveří nad jeho hlavou. XD

Někdy v červnu jsem si četla pár článků, co jsem sem přidávala, z doby mýho primánství. WTF.
 


Jak zabít studenta

18. září 2011 v 15:53 | Ayume |  ME!
... aneb, druhej školní den, člověk opouští kmenovou učebnu, kde měl první dvě hodiny třídnický a zamíří na svou první učící hodinu do Velký Británie (aka VB; učebna příslu), kde ho má suplovat tělocvikářka, kterou má nějakou nešťastnou náhodou už druhým rokem i ze SV, protože biologikářka z nějakýho neznámýho důvodu není ve škole. Zezačátku jsme to přikládali k dobru, ale..

Učitelka: *po dvou minutách ve třídě* Ták, a protože nemáte sešity a nemůžeme probírat ... *po deseti minutách; rozdala papíry* A do středy mi vypracujete tenhle projekt!
My: Huh? Do středy?!
Učitelka: Teď ještě nic nemáte, když je začátek školního roku, tak budete mít čas máknout na projektu...

Přísahám, že lituju, že se v tý Žebračce neztratila ona. Jenže natrvalo.

Teď si lámu hlavu nad projektem do příslu, kterej nám zadali hned další pátek. Fujtajbl. A v úterý dostanem zadání ročníkovky.


Hotoví skauti

7. června 2011 v 14:47 | Emik |  ME!
Napadlo mě, že bych se tu po dlouhý době mohla ukázat, když jsem navíc nemocná. A že mám na oznámení minimálně dvě věci XD

Je to sice už z minulýho čtvrtka a chtěla jsem ti napsat už ten den, ale who cares.
Ve čtvrtek míváme tělocvik, víme? Učitelka se rozhodla, že půjdeme běhat patnáctistovku do Žebračky (takovej les, kde jsou stezky v trojúhelnících, všude roste česnek a tudíž to tam hrozně páchne, a krom toho je tam hafo komárů a všemožný havěti).
Běžely jsme ve dvou skupinkách - ta rychlejší a ta pomalejší. K trase nám bylo řečeno, že máme zahnout na první odbočce doleva. A pak zase doleva.
Tak jsme vyrazily. A zahly doleva.
Nejenže jsme samozřejmě zahly až na drhý stezce (a všem se nám zdálo, že běžíme nějak dlouho XD), ale první skupinka navíc pokračovala ještě dál rovně a až pak se vrátila, takže jsme běžely zároveň.
Takže jsme se zdárně ztratily v počtu sedmi vyřehtaných holek XD Věděly jsme, že jsme se ztratily (a padaly tam hlody XD), ale vracet se se nám nechtělo, a tak jsme pokračovaly dál (přeskočily i tu kládu přes cestu), však ono nás to někde vyplivne. A taky že jo. Na asfaltce u Prosenic.
Nabraly jsme kurz Přerov (minuly jsme ceduli: Přerov, 4 km XDDD) a vykračovaly si to klidně po asfaltce.. Ono nějak bude, že jo.
Nezapomněly jsme volat na cyklisty: "Dojdem tudy do Přerova?" "Joo, pořád rovně!" "A kde nás to vyplivne?"
Jak Lucčiny hodinky ukazovaly, ušly jsme nějakých 6 kiláků. A v tom jsme to uviděly.. Učitelka na obzoru! :O
Normálně nás doháněla na tom svojem kole xDD Projela s ním tou uzoučkou lesní cestičkou a zmákla i ten kmen přes cestu XDD
Čekaly jsme, jak nás sprdne a ona jen: "Holky, kde jste?" A my: "My jsme se ztratilyyyy" *ještě větší výbuch smíchu než doteď*
Tak nás učitelka nasměrovala zpátky k místu, odkud jsme vyběhly a uběhnout si to na známky znova už jsme nestihly XD Přišly jsme do školy nějak až na zvonění po šestý hodině xD
.... Epic tělák. Chceme medaile! :D
Minimálně učitelka říkala, že s naší třídní, která je zeměpisářka, vymyslí nějakou orientaci, daj nám kompasy a mapy a bude XD

...
Dále jsem byla čtvrtek až sobota v Budějkách a na Lipně. O tom jenom ve zkratce, už jsem zas líná se vypisovat.
Shrnu to:
1. Neviděla jsem se s Hoshuke TwT
2. Na Lipně byla většina osazenstva Němci. Zase. XD
3. S malýma Němčátkama byla sranda, blbli jsme na trampošce. Přestože jsem malýmu němečkovi (tak 6-7 let?) asi třikrát řekla, že nešprechtim pořádně německy, tak tam dál vedl samomluvu :'D.
Když jsem se ho zeptala, jestli šprechtí anglicky, tak říkal, že ne. (Potom se ho přišla mamka zeptat, jestli jde jíst a on teda, že jo) Pozdějc přiběhl a že umí trochu anglicky. Prej: "Hellooooo!" XD
4. Kdyby si ten klučina (Lukas se jmenoval) vzal košili a krátký kalhoty s kšandama, byl by z něj hotovej malej Ludwig.
5. "Prali" jsme se. Když jsem směrem k jeho ségře zavolala "Hilfe!!", tak ta malá se přidala ke svýmu bráškovi XD.
6. K tomu jsem zjistila, že jejich máma je ta Němka, kterou jsem asi dvě hodiny předtím v hospodě omylem postříkala vodní pistolkou, když jsem strefovala bratra, a ono to dostřelilo ještě o stůl vedle. (Neptejte se XD)
7. Pohled na Milana (velkej Pražák xD) s vodní pistolkou, jak míří na okýnko obsluhy a volá: "Tetko, vylez!", aby ji mohl postříkat byl k nezaplacení. Zvlášť Kybusův komentář: "Budeš mít prohibici, vole!" XD
8. Překonala jsem svůj velkej odpor k pavoukům a pavučiny v lodi vyčistila sama. Koštětem. V natáhlých rukou. Ale vyčistila!
9. Jak jsem se obávala, ten pavouk sídlil v kyblíku na vybírání vody, co byl pohozenej vevnitř. A přišla jsem na něj ve chvíli, kdy jsem se jala kyblík oplachovat.
10. Utopila jsem ho. (Dobře, přiznávám se. Trhla jsem sebou a s jakýmsi vyjeknutím obrátila kyblík dnem nahoru a začala topit XD Na Alfrédovu reakci u hororů to zdaleka nemá! XD)
11. Ještě že mám toho bratra XD "Maty, chytni ten kbelík... Je v něm pavouk?" "Ne.." "Uf, dobrý..". Babča jen kroutila hlavou XD.
12. Sice se mě celej pobyt na Lipně držela /prase/střenka Elda, ale bylo to fajn. Už je starší, dá se s tím mluvit XD .. Pořád si to pamatuju, když tomu byly dva roky :D
13. Večer se mi udělalo blbě. Ale fakt blbě. A furt mi blbě je. A mám teplotu. A tak se od příjezdu zpátky do Přerova válím. XD

Fotky z AF 2011

11. května 2011 v 15:13 | Emik |  ME!
Tak jsem se rozhodla to sem nacpat :D Snad se mi to nějakým způsobem povede, protože fotek je hodně, zmenšovat se mi je nechce, a když sem cpu víc než jednu fotku, tak mi to většinou sejme celej článek. Modleme se! :D
S dovolením si vypůjčím fotku od Konoe, protože ta tu prostě musí být! :D

Fotka Mériky s "výchovnými" materiály tu bude dvakrát, protože tu si taky nemůžu odpustit a cpu ji všude a všem XD

Přirozeně to házím pod perex :3.

Focení!

10. května 2011 v 16:39 | Emik |  ME!
ROFL! Lidi! To jsme my! :DDD

Jsme si před Heta filmem s Bárou (Mérikou) vymyslely, že se vyfotíme (Hetalisti) na pódiu :D Nejenže k nám přiběhli ostatní Hetalisti (což je dobře), ale postupně i přes půl sálu (což už není tak dobře, páč jsme se pořádně nevyfotili XD) :DDD


AF 2011

9. května 2011 v 18:16 | Emik |  Texty
Poslušně hlásím, že jsem se včera vrátila z mýho prvního AnimeFestu. Poslušně hlásím, že to tam bylo úžasný, jsou tam skvělý lidi a že bych se tam chtěla vrátit. Poslušně hlásím, že mě štve spousta věcí, který jsem nestihla udělat, když jsme musely brzo odejít. A nakonec, poslušně hlásím, že mám slzy v očích kdykoli vidím něco, co s AF souvisí, stejně jako to, že se mi po všech těch lidech strašlivě stýskalo už v autě z akce.

Ale to teď stranou. Pokusím se nějak odvyprávět, jak to bylo po sobě.

Ve čtvrtek jsem se před výtvarkou stavila domů a posbírala si věci, který jsem si nachystala večer předtím. S plnou a těžkou taškou jsem se vydala nejdřív do výtvarky a potom k Yuki domů, kde jsem přespala na pátek.
V pátek jsme teda musely, ač nerady, do školy, kde jsme trpěly posledních pár hodin, který nás dělily od prvního AnimeFestu. A po obědě... Jsme konečně jely nejdřív k Yuki domů, vzaly věci a jelo se směrem Brno.
Ubytovaly jsme se u Yukiiny sestřenky a hned vyrazily (pod vedením) se zaregistrovat do Bakaly, kterou jsme měly nejblíž. Potom jsme vyrazily ke Scale, kde jsme se taky setkaly s Yuri a Koreou. .. Zatím jsme tam tak stály ve čtyřech a pomalu začínal fungovat Hetalia efekt - totiž, Hetalisti se začali sdružovat. Takže nás za chvíli byla fakt kopa :D (A příležitostně jsem kecala s Chibinkou x33)
Tohle je mimochodem asi ta hlavní věc, kvůli který žeru Hetalisty :D SDRUŽUJOU SE! Teda, většina :D Prostě, všichni se dokázali bavit se všema, aniž by se trochu znali a prostě.. Hloučkovali jsme se xD (Například jsme s Průšou debatovaly, že mi obočí zahýbá s druhou Anglií a že Gilbird má zaracha, a tak nemůže na Belgiinu svatbu :D)
Nebudu zmiňovat to, jak se Yuki vrhala kolem krku všem Amerikám, co potkala a jak z toho byly dvě zdeptaný (Barča a druhou neznám XD) a třetí (Arashi) se slovy "DUUUUUCH!" schovávala hlavu pod sukni Belgii xD
Stejně jako nebudu zmiňovat to, že Aneko nebyla družná a jenom postávala kolem a fotila xD
Potom už mi přišla Adry a Belgie si začínala organizovat svatbu. Obdržela jsem růži a vyrazila s Adry, Neko-chan a její vazalkyní k tělocvičně, aby se ubytovaly. Když jsme se vrátily, bloudily jsme spolem s revoluční Anglií a Mérikou (Bárou; ta je mimochodem na většině mých fotek :D Nevím, jak je to možný XD) a hledaly parčík s fontánou, kde měla bejt ta svatba. Nakonec jsme zjistily, že jsou tam DVA parčíky s fontánou a oni byli samozřejmě u toho druhýho. My šli do toho na půli cesty mezi Scalou a Continentalem a oni byli v tom napravo od Scaly, za průchodem.
Tak se teda konala Belgiina svatba s Nizozemskem (a co, že je to incest). Měli to celý nacvičený :D Nás zařadili do průvodu a donutili tá-da-dat Meddelssonku, pak byli oddáni (Lakneou, myslím) a vběhla tam jedna z Anglií, chtěla Belgii odtáhnout, Mérika (Arashi) donesla prstýnky se slovy: "Ahahá, prstýnky jsou tady!... A sakra." ... Donesl je teda Kanada (Belgie: "Proč ty prstýnky levitujou?") :D Nakonec požádal Mérika (Arashi) Kanadu (Borůvku) o ruku s tím, že svatbu budou mít na Advíku (což mě nesmírně štve, páč tam nebudu). ... My jsme s Adry odložily naši svatbu na druhej den.

V sobotu jsme přišly na námko před Scalou, kde už byl houf Hetalistů. Yuki přepadla další Ameriku a objímala ... hodně dlouho. Potom se ji pokusila přivázat na vodítko, ale když jí to nevyšlo, spikli se s Yuri a Adry proti mně.
Já se bránila, až jsem se ubránila a ze svazování nic nebylo :D. Nakonec jsme sedli na lavku a Yuri nás oddala pouhým "Prohlašuji vás za muže a ženu." (Na což jsem se začala bránit, že nejsem žena). Nasadili jsme si prstýnky a bylo. Ani jsme nezahrnuly do programu závoje a to všechno, jak jsme plánovaly o_O".
Potom mám okno. Vím jenom to, že jsme neviděly Soutěž kostýmů, protože tam bylo narváno. Ale Cosplay divadlo jsme stihly, i když jsme přišly pozdě. Vyhodili celej dav, co se mačkal, z Bakaly, a tak jsme se usídlili (kopa Hetalistů) před Bakalou na trávě a kecali, fotili.. A pak se prostě narvali dovnitř a bylo :D
No.. Cosplay divadlo.. *rofl* Pedobear alá maskot a scéna Hellsingovců byla dokonalá. Viděla jsem i Kadet (tu jsem pak přepadla v KFC a kecaly jsme pak ve Scale před přednáškou o crossdressingu o rolničkách XD)! :D
Pak byl teda ten crossdressing :DD A potom jsme se na cestě na Hetalia přednášku v Continentalu sekli v parku (v tom prvním) u bandy Hetalistů (jak jinak; navíc jsme měli čas), kde jsme dělali voloviny s revolucionářema :D A Průšou! (Hod kuřetem :D Pokébale leť, Gilbirde, volím si tebe! XD ... Prostě se házelo Gilbirdem xD)
A taky odtamtud pochází moje nejepičtější fotka - Amerika s pornem :D ... Ona je to vlastně moje výchovná knížka "Co mám vědět o sexu?", co jsem dostala od rodičů k jedenáctinám, obalila jsem ji do papíru s nápisem EROS a vytahovala ji při každý příležitosti. Když jsem ji později u tý Heta přednášky ukazovala Nagat, tak si ji chtěla přečíst celou XD (Dopřála jsem jí to, ta knížka je vtipná :D).
Došly jsme teda na přednášku o Hetalii, kde jsme chytaly jednoduše rofly :D. Jako.. když přednášející řekne, že Japonsko nemá rád nahotu, je to jedna věc. Ale když to vykládá k obrázku, kde je nahej Kiku, jenom lehce krytej jakýmsi hadrem, tak to vyvolá opravdu velkej záchvat smíchu. Stejně jako prohlášení, že Francis nemá rád oblečení. :D
Potom jsme musely zaskočit se ohlásit Yukiiným rodičům, ale ještě předtím jsme si s ostatníma Angliema a Norskem nakreslili před Continentalem křídama pentagram a jali se oživovat Kumajiro. Ovšem, nedočkali jsme se výsledků, protože se ukázalo, že Norsko neumí kreslit pentagram a když jsme půjčili Mérice křídu, tak hned začala kolem čmárat že "Property of USA" a nakonec jsme kolem jenom podobně čmárali :D
Přejdu rovnou k Nagatině přednášce o slashi, která byla.. epická :D Netřeba toho říkat víc, protože tam padalo hlodů.. XDD
V půl jedenáctý večer se pak promítal Paint it, white, kde ovšem zase zklamala technika. Jenže jsem potkala dvě další Hetalistky, který na mě nejdřív koukaly s děsnou úctou a tak, protože ještě nemluvily s Hetalistou v cosplayi :D Nedružily se, ale když se zakecaly, tak to bylo fajn XD
Nesmím zapomenout na to, že jsme s Mérikou (Bárou) navrhly, že se vyfotíme (Hetalisti) na pódiu a hned se nám tam navrhla půlka sálu, aby se vyfotili taky :DD ... a zase zapracovala americká cenzura xD
Amerika mi taky tak pěkně seděla na dosah.. Zrovna tak, že jsem na ni dosáhla tyčkou od vlajky a šťouchala jsem do ní :D

V neděli jsem šla za Irsko a konečně otravovala Anglie XD S nezávislostí :D Takže jsme byli dva, kdo do revoluční Anglie hučel něco o nezávislosti xD Nakonec jsme vytvořili americko-irskou cenzuru Iggyslava a já neodolala a převálcovala Anglii se slovy "Bratřééé" :D Tvářila se děsně rozpačitě a mimo xDD Ale nezávislost mi odmítla...
Jo a taky jsem neměla plyšovou ovci, tak jsem použila tu z bílý polský čokolády, kterou jsem pak nabízela po okolí. S díky odmítali. Vlastně bez díků xD.
Otravovala jsem ještě další Anglie, a pak jsem se vydali do Mekáče na zmrzku (aspoň já; nakonec to nebyl tak dobrej nápad, protože jsem mrzla a měla jsem akutní nedostatek rukou na to, abych zvládala držet tašku, jíst zmrzku a stahovat si sukni zároveň).
Potom jsme dole u placek střetli Japonsko a Hong Kongem (kterýho všichni považovali za Čínu). Díky nim jsem se ujistila, že rozumím Slovákům i naživo :DD
A potom už jsme se všichni šťastně (nabrali jsme ještě Arashi s Borůvkou a Artušem) přemístili do Bakaly, kde dávali znovu Paint it, white, tentokrát i s těma českejma titulkama a scénama navíc. No, ten překlad byl dokonalej :D Oslovení.. a když šly titulky dopředu.. *rofl* "Ta potvora má ale výdrž!" "Kol Kol Rusák" "Knedlo-vepřo!" :D
A tohle bylo vlastně velký rozloučení. Celou dobu jsme dělali voloviny. My, ostrůvek Hetalistů v prvních čtyřech řadách, řišel smíchy celou dobu, i když sál byl zticha a museli na nás koukat jako na idioty. Zvlášť, když jsme řvali s Ivanem "Vooodkáááá!" :D A Arashi i přesto, že na sobě měla zrovna Belarus, tak se začala smát jako Alfréd, jak jsme po ní chtěli xDDD No, prostě.. epický :D
Jenom mě děsně žere, že potom jsme vyběhly z kina a musely jít. Nerozloučila jsem se s Borůvkou, Arashi, ani s revolucionářema a nemám svoji fotku s Anglií Q____q

Prostě, závěr. Hetalisti jsou úžasný lidi. Chci další AF. Amen.
Fotky budou, když se mi je bude chtít zmenšovat. :D



Tadáá~~

3. května 2011 v 7:44 | Emik |  ME!
Okay, okay :D

Jelikož jsem neodolala pokušení, budu riskovat sežrání a nechápavý pohledy.
V minulým článku jsem mluvila o novým blogu, že? Najednou je jich 5.

Všechno se dozvíte tady: o-vreneli.blog.cz, .. je to jeden z nich a je tam osvětlení toho, co se to vlastně děje.

Začalo to původně tak, že mi Hoshi posílala na skypu geniálnídomény, který vymyslely s Tinkou, a kterých bylo líto nevyužít. A já jsem přišla s tímhle! Jelikož Hoshu to přišlo (stejně jako Yuki) jakoi geniální nápad, začalo vznikat hrozně moc domén. Heta RPlaying blogů >:D.
Zatím v tom jedem jenom já, Hoshu, Yuki + jsme ukecaly June, Tinku a Aneko. XD Takže tak :3

Já se vrátím!

1. května 2011 v 13:20 | Emik |  ME!
Lidi! :DD

Mám novej blog! xD
Je to jenom takovej vedlejšák, takže na tenhle nemíním kašlat (jakobych na něj nekašlala i tak).
Znamená to jenom to, že sem budu přidávat články zhruba tak často, jako doteď (takže tak dvakrát měsíčně, ani to ne). A taky to, že vám neřeknu adresu novýho blogu. Kdo je chytrej a zná momentální stav mýho mozku + přezdívku na skypu, povede se mu to (možná) najít.
Hodlám tam psát takový kraviny, že bude snad lepší, když o něm většina lidí, co mě znají, nebude vědět.
A nadpisu si nevšímejte, jenom nemůžu z hlavy vyhnat Pár Pařmenů. I když na tý adrese by taky stálo za to založit blog.
Toť snad vše xD

Nostalgie

30. dubna 2011 v 21:48 | Emik |  Vyhodnocení& řetězáky
S Kiwi jsme vzpomínaly, jak jsme se poznaly, a dohrabaly jsme se ke starým vyhodnocením. Díky tomu jsem si jich pár pročetla a musím uznat.. Že bych je nejradši všechny oglosovala, až by to hezký nebylo >____<".
A jelikož jsem udělala tu chybu a posílala "hlody" z nich Hoshuke do skypu, hned po mně chtěla, abych jí taky jedno napsala. Tak jsem se do toho pustila. A dávám ho sem xD.

Jméno: Hoshi
Věk: 16
Vaše rodina odjakživa žila v Mlžné vesnici, kde měla svou vlastní farmu oveček a leprikónů. Bydleli jste u velkého vodopádu, takže nad vaším domem takřka nepřetržitě sídlila duha, po které se leprikóni klouzali. Sledování toho patřilo na seznam nejoblíbenějších činností tebe a tvých sourozenců, především tvé sestry. Bylo to hned po koukání na yaoi, mluvení o yaoi, otravování s yaoi, rukováním na yaoi víru, kreslení yaoi a předhazování partnerů svým bratrům, případně snažení se dát ty dva dohromady. A Hetalii.
Takhle idylicky plynulo 16 let tvého života, když se vám jednou zatoulala ovečka. Ty se sestřičkou jste se ji vydaly hledat a ve spletitých uličkách Mlžné jste se musely rozdělit. Zatímco ty si uháněla za ovcí, kterou si konečně zahlédla kdesi na mostě v dálce, tvá sestra zaslechla povědomý hlas. Nemohla vědět, že je to Sasuke, který se před docela nedávnou dobou nakazil nemocní, odborně zvanou Hetalia (vlastně se jednoho večera ukrutně nudil a protože si jako zdroj zábavy vybral ničení Orochimarovy jeskyně kus za kusem, usadil ho starý had před úzkostlivě opatrovaný notebook a zoufale pustil první věc, kterou našel a ani se moc nevztekal kvůli Kabutem zaprasené ploše již zmíněným anime) a naprosto se ztotožnil s postavou Anglie. Navíc ho uchvátilo to, že mají .. čirou náhodou... stejný hlas. Byl z toho tak unešený, že se rozhodl skloubit práci s uměním a stát se profesionálním cosplayerem.
Využil onoho faktu, že tvá sestra byla silně Iggyfilní a tak pro změnu uháněla, co jí nohy stačily, za ním. Že spadla klec poznala pořádně až ve chvíli, kdy zklamaně vběhla před Hadího pána a uviděla v rohu Sasukeho. Orohadův slizký jazyk její zklamání jen umocnilo, ovšem, její výhružný pohled všechny dobře informoval o tom, co udělá, když se k ní jazyk přiblíží třeba jen na metr.
Ty si stihla najít ovci a vydala ses hledat pro změnu sestru. Ke svému velkému zklamání jsi cítila jen hromadu yaoi myšlenek směrem Zvučná a jelikož si tam nechtěla jít sama, ukecala si i bratříčky. Společně jste si osedlali ovce a společně se bečícím stádem, které sloužilo jako dopravní prostředek pro vás a leprikóny jste se rozjeli zachránit sestřičku.
Už zdaleka byl slyšet nelidský řev, který každým okamžikem víc a víc připomínal hlas vaší drahé sestry. A nejen to. Jako vokály byly slyšet hlasy plné agónie. Čím blíž jste byli, tím líp bylo poznat, co se to tam děje. Sestra zpívala.
Za vřískotu "Mám na teba chuť!" jste se vřítili do jeskyně a v tu ránu čelili plně vyzbrojené rybí armádě. Nenechali jste se však proměnit ve zlaté rybičky a místo toho popadli sestru a Kisameho (rodiče si vyrazili a nenechali peníze na pizzu, tak jste si museli uvařit sami) a za všeobecného bečení se rozjeli zpět domů. Zůstala po vás jen hromada ovčích výkalů a duha, kterou leprikóni pomočili Orohada.
S velkou slávou jste si v zapadajícím slunci a pod duhou na oslavu upekli Kisameho a žili šťastně až do chvíle, kdy se na Hetalii začalo dívat víc záporáků.

AF je na dohled!

29. dubna 2011 v 9:52 | Emik |  ME!
Zdrastvujte, soudruzi.
Dost jsem hleděla, když jsem přišla a viděla u Mučení hamburgeru 10 nových komentářů o.O.
Ale to je teď vedlejší. Na tom nezáleží. Záleží jenom na Matrixu a afro copáncích.

Chtěla jsem oznámit leda tak to, že za:
a) V pondělí tady byla Aneko. Vraceli se z chaty, tak to vzali přes Přerov.
Jelikož tady byla i Yuki, tak to zase proběhlo v duchu obsazování a stávání se jedním. Nikdo se nechce stát jedním s Kanadou (což mi připomíná, že si spolužačka všimla Yuki, až nějak na třetí hodině. Kanada efekt?).
Nejdřív jsme se jen tak praly a kecaly u nás doma, potom jsme vyšly na Čekyňák, v půlce cesty se ale obrátily (měly jsme chuť na nanukáč, bylo vedro) a šly zpět. Tam jsme si daly zmiňovanej nanukáč, koukaly s bratrem na Nema a potom už Aneko jela domů.. Škoda, byla to hrozně krátká doba.
Naštěstí se uvidíme na AF, takže no stress :D.

b) Jsem marod.
Jak už jsem psala Yuki do sms, nějaká zákeřná choroba mi čeří HCl v žaludku, požírá krk zevnitř a pořádá technopárty v mé dutině lebeční (asi to bude ruskej virus, viz. podrav na začátku článku xD). Prostoru na to má dost, protože můj mozek se stal jedním s Polskem (zrůžověl, ještě se zmenšil a pořídil si tetování poníka).

c) Konečně, KONEČNĚ bude Animefest, kterýho mi bude dovoleno se zúčastnit! Nejde jen o to, že je to AF.. a jsou tam všichni ty lidi v cosplayích a všechno,.. Ale hlavně znám přes net hrozně moc otaku, se kterýma se chci potkat a tohle je způsob, jak je všechny nahnat na jedno místo. Po třech/čtyřech letech konečně uvidím Kadet, juhů :D
A nejen ji, samozřejmě xD. Plánuju ještě i spoustu dalších lidí. Jen škoda, že je Hopleska v Anglii, to ji nemůžu zahrnout do plánu.

d) A když už jsem u toho potkávání.. Nějak se mi zaplnily celý prázdniny. Ovšem, nevadí mi to :3.
První týden v červenci nejspíš pojedu k Yuki; nebyla jsem tam už dlouho a jindy není čas.
Potom pojedu (domůů x3 Jižní Čechy a Šumava, konečně! Tam jsem člověkem! xD) do Budějk a na Lipno. Tam plánuju potkat Hoshuke x3.
Do Přerova se vrátím někdy na začátku srpna a to si mě (a především já ji) zamluvila Kiwi x33. Tu znám taky už roky a neměly jsme možnost se potkat (Slovensko&Česko, nu).
A potom mám na plánu ještě Anizu. Buď přijede ona, nebo já, to už je jedno xD. Když pojedu já, tak nejspíš potkám i Naiko a Fina, a když pojede Anizu, tak potká minimálně Yuki xD.

A potom.. Potom bude říjen a pojede se na ten zájezd do Francie. Rakousko - Švýcarsko - Francie, abych byla přesná.
Podle toho, jak čas běží, to bude co nevidět. A my pořád nemáme ďábelskej plán. Musíme si máknout xD.

A teď, když mě omluvíte (jakože nemáte jinou možnost), jdu pokračovat v četbě Noční hlídky. :3

Postup při mučení hamburgeru

24. dubna 2011 v 20:49 | Emik |  Texty
Dlouho jsem se neozvala ^^;. Přestože mě to napadlo.. nechtělo se mi.

Tak sem házím popis, kterej jsme vymyslely s Adry.

1. Zabavíme hamburgeru okurku a držíme ji z jeho dosahu, ale pořád tak, aby ji viděl.
2: Zabavíme mu i masíčko
3. I rajčátka.
4. Stále je držíme v dohledu
5. Stupnujeme násílí, zabavíme mu i salátek!
6. Začneme salát pomalu trhat
7. A až ho roztrháme na miniaturní kousíčky, rozemeleme je na ještě menší
8. A ty rozprášíme po celé místnosti
9. A zadupeme do koberce
10. Začneme mixovat rajčata a okurky
11. Následnou směs lijeme z okna na náhodou kolemjdoucí
12. Začneme porcovat housku
13. Děláme tak opravdu pomalu a bolestivě..., pokud by hamburgr křičel, nebo se snažil utéct, zabodneme do housky vidličku
14. Oloupeme semínka
15. zadupem je k salátu
16. a přeřežeme pilou
17. The burger is dead
18. America is dead
19. The world is happy
The end

Oh la à~

29. března 2011 v 16:11 | Emik |  ME!
Kdy že jsem to psala naposled?
Když jsem dávala fotky ze srazu z minulý soboty?
Což může být.. sakra dlouho?
Nevadí... xD To se vsákne.
Stejně se mezitím nic moc důležitého nedělo.
Jen snad,... Mám náramek, víte. Mám na něm podkovu (Texas), matryošku (Rusko), kaktus (Mexiko), ještěrku (že Česko), list (Kanada), londýnskej autobus (Anglie), kormidlo (Britský impérium) a dneska přišla Eiffelovka (hádejte xD).
No a jak si tak krásně sedím u počítače.. Najednou koukám...
Autobus leží vzhůru kolama u Eiffelovky, no doslova se k ní tulí. Kormidlo mu leží odstrčeně a uraženě za zadkem.
Přívěskovej yaoi? XDD Hetalia je holt všemocná (hlavně teda RP na skypu). Hodím vám sem fotku.

Ale nejdřív se svěřím s hodinou slohu z pátku. Víte, měli jsme popisovat pohled. Jenže jsem pohled neměla. Tak jsem si ho jednoduše nakreslila. Vylezla z toho taková,.. infantilní krajinka. To víte, to je tak, když se něčí mozek stane jedním s Polskem.
Ten popis podle toho taky vypadal. Byla v tom hromada narážek na andor, RP na skypu a hlavně - Hetalii. Nejlepší bylo, když mě učitelka nezavrhla, ale řekla, že mám talent a kdybych náhodou někdy něco napsala, ať jí to dám přečíst XD.
Popis tu taky bude, až mi vrátí slohovej sešit. Krajinku mám taky někde tady, ale tu dodám s popisem.


Fotky 19.3.2011

21. března 2011 v 18:29 | Emik |  ME!
Pod perexem jsou ty naše slavný fotky ;)

Kiku wo kiku

21. března 2011 v 17:58 | Emik |  ME!
Ne, nadpisu si nemusíte všímat. To je jen jedna z šíleností, kterou vyplodily naše choroboplný mysli v japonštině.

Já se teď chci především pochlubit sobotním srazem :3

Znáte Yuri-chan a Adry? Znáte? Neznáte? Adry musíte, přinejmenším z tý naší pošahanosti s drakama a jednorožcema a prostě tím velkým WTF na Sibiři.

V každým případě, v sobotu, 19.3. za náma sem, do Přerova přijely Yuri-chan alias Rusko a Adry alias Litva (jo, v cosplayích). Vynechám domluvu a zmatky před setkáním, protože to by bylo na dlouho ^^;. Začnu od chvíle, kdy jsme přišly na nádraží.

Někdy zhruba kolem půl desátý jsme s Yuki došly na nádro. Už přes skleněný dveře jsme viděly Rusko s Litvou, jak sedí na lavičce, Rusko držíc Litvu připnutou na vodítku. Nezalekly jsme se a statečně vpadly dovnitř, přestože plán o vražení dovnitř se slunečníma brejlema padl už po cestě (neměly jsme sluneční brejle).
No, hádejte, co byla první věc po setkání? Ayu zabodla Litvě do hlavy polskou vlaječku domácí výroby. Z papíru. Na párátku. Pak přišlo uvítací objetí (Rusko mě málem rozmáčklo). Potom jsem do Litvy zapíchala i zbytek párátek. Teda vlajek.
Za velký (houby) slávy jsme vyrazily směrem .. pryč. No, skvělá cesta, pořád se někdo pral (především Amerika (Yuki.. i když jsme neměly cosplaye) s Ruskem, ty nedělaly prakticky celej den nic jinýho XD), zabíral a stával jedním. A Litva kolem mě omotala její vlajku. A nosila s sebou hanáckou Vodku. A taky pořád strkali Anglii (tudíž mě) do kaluží. Což jsem hned komentovala svým: "Hele, já vím, že Anglii doma často prší, ale to není důvod, abyste mě strkaly do kaluže!". A stejně toho nenechaly >:D.
Někde za přechodem u našeho drahýho gymplu se Litva rozhodla zabrat Anglii, která zvolila ústupovou taktiku a s Litvou v zádech se rozběhla někam do háje kolem jídelny. Načež nás obě málem přejelo auto. No nevadí. Doběhly jsme někam až k hlavní ulici, k tý odbočce z Wilsonky (a ti, co neznaj Přerov, maj smůlu XD), když mi došel dech. Tak jsem se zastavila, vyhnula se Litvě a sledovaly jsme, že.. Rusko s Amerikou nikde. Tak jsme se pomalu vydaly napřed ulicí. Když jsme se zhruba v půlce ohlídly, ze zatáčky vycházely Mérika s Váňou. A... Mérika měla Váňu na Rusově vodítku. A rupla jí ho XD.
Nečekaly jsme na ně a šly dál, zastavily jsme se na křižovatce k Horňáku (Horní náměstí) a Cylindru (italská restaurace, kde jsme si chtěly dát francouzský palačinky). Takže jsme ve finále zamířily na Horňák, kde.. Byly pranice. A zelený lampy, z nichž se jedna stala jedním s Litvou. Bylo hromadný kradení součástí oblečení. Rusku byla uzmuta šála a slunečnice, Mérice bunda a potom i mikina, takže tam stepovala jenom v triku. Pak proběhla výměna nad kalužemi.
Vzniklo video a hromada fotek. Ještě musím říct holkám, aby mi poslaly ty jejich.
Potom jsme zamířily do Michalova. Pěkně jsme si to tam obešly za ustavičnýho tlachání, pouštění heta písniček, praní se, házení sněhu po Mérice (jo, bylo to Rusko)... A plánování utopení Anglie v kaluži.
Značně promrzlý jsme dorazily do Cylindru, kde jsme se usídlily v horním patře. A dělaly kraviny, jak jinak. Moje palačinka byla znásilněna všema vlaječkama, který jsem ten den vyrobila a který z Litvy neopadaly už za toho šílenýho pronásledování. (Takže zbyla britská, francouzská, kanadská (aneb ten levitující medvěd na hokejce), polská a švýcarská) Potom skončily nepoužitelný, zmáčený ve šlehačce, na ubrouscích na stole.
Ráda bych zašla ve vyprávění do detailů, ale byla bych asi přeražena naší drahou Mérikou. Jediný co potřebujete vědět je, že Amerika se stala definitivně jedním s Ruskem. A Litva s Anglií.
Takže jsme tam seděly, Rusko s Amerikou na jedný pohovce, my s Litvou naproti nim. Mérika nechtěla dojíst svoji palačinku, tak to do ní naházelo Rusko (jo, to bylo vtipný XD). Někdy během toho se Litva s Váňou vytasili se sovětským tankem, americkým tankem a letadlem. A nožem. Jelikož americkej tank byl nekvalitní a rozletěl se na dvě půlky, nacpali jsme do něj ten sovětskej a Amerika se to pokusil sníst. Prej to bylo tvrdý.
Potom Ayu neodolala a nacpala tam místo toho to letadýlko. Vzniklo tanktadýlko (dokonalý XD). A šoupnutím sovětskýho tanku za něj vznikl tank yaoi.
A v podobným duchu jsme kravily až do čtvrt na pět, kdy jsme se rozešly směrem k nádraží. Následovalo dlouhý a dojemný loučení, během kterýho vyfasovala Mérika Váňovu slunečnici a málem nám ujel autobus. Předstihly jsme ho asi o minutu.

Prostě.. Den skvělej, zabitej, rofly a tak dále XD
Fotky budou. V jiným článku. Když se mi povede je sem dát.

"Všichni se stanou jedním s Ruskem. Kromě Anglie, ten bude jenom kolonie. Nechci to jeho obočí."
~ Rusko; nesmrtelná hláška

Marukaite - Česko

7. března 2011 v 18:47 | Emik |  Hetalia
Fan made, ale.. úžasný *__*

Hudební řetězák potřetí

3. března 2011 v 13:37 | Emik |  Řetězáky
Tak, Kiwi, tu to máš ;) xD
1) Když se tě někdo zeptá ,,Je tohle dobré?" odpovíš:
Rock the hell outta you - Lordi
xDD Pěkně to začíná xD
2) Jak bys popsala sebe samotnou?
Born to quit - The Used
*nepamatuje si, že by tu písničku už vůbec slyšela*
3) Co se ti líbí na mužích?
Drown - Three Days Grace
Hezký no.. Tak jsem prej nekrofil XD
4) Jak se dnes cítíš?
Numb - Linkin Park
Zas tak hrozný to není.. Náhodou jsem slušně vytlemená xD
5) Jaký je smysl tvého života?
For the sake of revenge - Sonata Arctica
Ehe? XD
6) Jaké máš motto?
Breath - Braking Benjamin
Hezký, no xD
7) Co si o tobě myslí tvoji přátelé?
Master Passion Greed - Nightwish
O_O.. xDD
8) Co si o tobě myslí tvoji rodiče?
Forever yours - Nightwish
Wtf xD
9) O čem hodně často přemýšlíš?
Fatal Error - Apocalyptica
tehé
10) Co je to 2+2?
Broken - Sonata Arctica
XD
11) Co si myslíš o svém ex?
Blooddrunk - Children of Bodom

12)
Co si myslíš o osobě, kterou miluješ?
Two minds, one soul - Sonata Arctica
.....
13) Jaký je tvůj životní příběh?
Scared - Three Days Grace
...Ehe? xD
14) Čím chceš být až vyrosteš?
Forgiven - Skillet
o.O
15) Co si myslíš, když vidíš osobu, kterou máš rád?
Last kiss goodbye - Lordi
WTF xD
16) Co ti budou hrát na pohřbu?
The art of breaking - Thousand Foot Krutch
17) Jaké máš koníčky?
The last night - Skillet
....? Snaží se tím někdo něco naznačit? xD
18) Z čeho máš největší strach?
The Ripper - The Used
Náhodou, Jack je borec! xD
19) Jaké je tvé největší tajemství?
(Marukaite asi ne, takže dál XD)
Savior - Skillet
.... *rudne, rudne, rudne.. jak si to sakra vyložit? XD*
20) Co si myslíš o svých přátelích
Fade to black - Sonata Arctica

Tehé

28. února 2011 v 11:04 | Emik |  ME!
Nudím se, takže sem hodím jenom menší oznam.

A k tomu odkaz: http://www.megaupload.com/?d=QKSVJA0D ^^ Hádejte co to je ^^ Paint it, white s AJ sub ^^

Především má dneska narozky Hoshi/Hoshuke/Shuke/Hugo. Takže přeju všechno nejlepší, hodně FrUKa a znáš to, no.. Stejně ti budu přát hlavně ještě na skypu. Xichtoknížku nepokládám za nutnou, stejně jako ICQ, protože všude ti fakt přát nemusím... xD

Oznam

25. února 2011 v 10:55 | Emik |  ME!
Tehé.
Všichni mi říkají, jakej jsem ďáblík.
Hele, já si s těma voňavkama fakt nezačala XD
-
Jinak, ten smrad je konečně pryč >:D
-
A ještě jinak... Budu tejden doma. Záplavu článků nečekejte, mám hromadu filmů v pořadníku. ^^

Kam dál